CZ EN
  +420 800 44 22 33

Slovníček pojmů

Zajímá vás terminologie, která je používána v souvislosti s obchodními společnostmi, především společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi? Nebo je váš zájem zaměřen spíše na podorobný význam pojmů ready-made společnost či virtuální sídlo? Stačí listovat naším slovníčkem pojmů, který odkryje všechny nejasnosti. Pokud stále nějakému pojmu z odborné terminologie nerozumíte, obraťte se na nás, rádi odpovíme na Vaše otázky.

Akcie

Akcie (anglicky share, tj. podíl) je cenný papír, který potvrzuje, že jeho majitel (držitel) je akcionář, tj. že vložil určitý majetkový podíl (kapitál) do akciové společnosti. Akcionář má různá práva. Např. je oprávněn podílet se na zisku společnosti formou dividendy a účastnit se na řízení společnosti mimo jiné tím, že je oprávněn hlasovat navalné hromadě, případně se podílet na likvidačním zůstatkuspolečnosti v případě likvidace. Za závazky společnosti akcionáři neručí.
S některými akciemi se obchoduje na burzách cenných papírů, kde se tak určuje i jejich cena - v rámci nabídky a poptávky.

 

Akcionář

Akcionář (angl. shareholder) je podílník akciové společnosti, který koupil jeden nebo více podílů a získal tak odpovídající počet akcií. Akcionář tak vlastní ideální část společnosti, má právo na podíl ze zisku (dividendy) a tolik hlasů na valné hromadě společnosti, kolik akcií drží. Přesné postavení akcionářů, jejich práva a závazky určují stanovy společnosti. Důležitým právem akcionáře je právo na podíl na likvidačním zůstatku v případě likvidace společnosti.

Jak se podle poptávky a nabídky na burze mění cena akcií, mění se i hodnota pro vlastníky (shareholder value) celého podniku. Společnost za svoje závazky odpovídá celým svým majetkem, musí pro případ ztráty vytvářetrezervní fond, akcionář ale ručí jen svým podílem, tzn. že akcionář neručí za závazky společnosti. Protože o složení dozorčí rady a představenstva společnosti rozhoduje na valné hromadě většina, snaží se velcí investoři získat tzv. kontrolní balík akcií (tj. v krajním případě 51% akcií, ve skutečnosti však často stačí i méně), který jim umožňuje společnost ovládat a řídit. Pokud se například rozhodnou zvětšit základní kapitál společnosti, tj. vydat další akcie, mohou tím tzv. menšinové akcionáře citelně poškodit. Po zkušenostech z minulých let tomu dnes brání zákon.

 

Akciová společnost (a.s.)

Akciová společnost je obchodní společnost, jejíž kapitál je rozdělen na stejné podíly, obchodovatelné akcie. Ty se kupují a prodávají na kapitálových trzích. Nákupem akcie se každý může stát podílníkem akciové společnosti čiliakcionářem, čímž získává část celkové hodnoty společnosti, právo na dividendy a hlas na valné hromadě společnosti. Za ztráty společnosti ručí pouze svým podílem. Akciová společnost patří k nejrozšířenějším formám podnikání, a to jak v Česku, tak i v ostatních zemích s liberálním („kapitalistickým“) hospodářstvím. Akciová společnost je právnická osoba, jejímž statutárním zástupcem je volené představenstvo (správní rada). Majetek je rozdělen na určitý počet akcií, původně vydaných s určitou nominální či emisní hodnotou; jak se s akciemi obchoduje, vzniká a mění se i jejich tržní hodnota. Jak se podle poptávky a nabídky na burze mění cena těchto akcií, mění se i hodnota pro vlastníky celého podniku, a to často i rychle a značně. Společnost za svoje závazky odpovídá celým svým majetkem, musí pro případ ztráty vytvářet rezervní fond, akcionář za závazky společnosti neručí a ani není povinen uhradit ztrátu společnosti. Každá akciová společnost musí mít uvedenou ve své firmě zkratku, obvykle a. s.(jak to mají dnes v České republice téměř všechny společnosti), případně akc. spol.

 

Dividenda

Dividenda je peněžité plnění akciových společností vyplácené akcionářům podle rozhodnutí valné hromady. Vyplácí se majitelům akcií podle rozhodného dne jejich držení. Vyjadřuje se zpravidla pevnou částkou na akcii. Ideální představa investorů je, že výše dividendy závisí především na zisku akciové společnosti po zaplacení daní, ale dividendu může vyplácet i společnost momentálně bez zisku, nebo naopak i společnost v zisku nemusí vyplácet žádné. Výše dividendy je jedním z činitelů, které mohou ovlivnit kurz akcie, proto se případné výkyvy mohou tlumit vícenásobnou výplatou dividend po částech, například čtvrtletně po čtvrtinách.

Dozorčí rada

Dozorčí rada je kolektivní orgán právnické osoby, který má převážně kontrolní pravomoci vůči orgánu, který subjekt řídí či který má obchodní vedení. Podle českého práva se zřizuje zejména u kapitálových obchodních společností (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným) a dále u různých jiných subjektů, pokud tak určuje zvláštní zákon nebo zakladatelský dokument (např. státní podnik, veřejná výzkumná instituce, zájmové sdružení právnických osob, nadace,nadační fond apod.).

 

DPH

Daň z přidané hodnoty (zkratka DPH) tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb, proto se jí také někdy říkáUniverzální daň. Princip této daně je v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli-plátci zaplatil.

 

IČO

Identifikační číslo ekonomického subjektu (IČO, také IČ) je v České republice unikátní osmimístné identifikační číslo právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo organizační složky státu (starší čísla s méně číslicemi jsou odpředu doplněna nulami). Český statistický úřad jako hlavní autorita v oblasti statistické evidence ekonomických subjektů používá na základě vnitřní normy zkratku IČO, ale protože zákon žádnou oficiální zkratku do roku 2010 nestanovoval, prosadila se v jiných úřadech zkratka IČ. Od 1. července 2010 je oficiální zkratkou dle zákona o základních registrech IČO.

 

Insolvence

Platební neschopnost neboli insolvence je neschopnost dlužníka splácet své dluhy a tak dostát svým závazkům i přes snahu dlužníka splácet svůj dluh věřiteli.[1] Jedná se o rozdílný stav oproti platební nevůli, kdy dlužník nemá vůli svůj dluh splácet. Dlužník se do platební insolvence může dostat např. vyhlášením konkurzu nad firmou, vyrovnáním dlužníka s věřitelem atd.
V druhotné platební neschopnosti se nachází dlužník, který není schopen hradit své závazky z důvodu neuhrazených pohledávek od odběratelů. Stav druhotné platební neschopnosti se postupně přenáší na další subjekty, čímž ohrožuje podnikatelské prostředí jako celek.

 

Jednatel

Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným.
Jednatelem může být společník, ale i jakákoliv jiná fyzická osoba, kterou jmenovala jednatelem valná hromada. Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti a pokud je jednatelů více (a společenská smlouva nebo stanovy společnosti nestanovily něco jiného), je každý jednatel oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Jednatel musí být zapsán do obchodního rejstříku.
Jednateli náleží obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Jednatel je povinen zajistit vedení předepsané evidence a účetnictví.
S funkcí jednatele je neslučitelné členství v dozorčí radě, neboť tato vykonává nad činností jednatelů dohled.

 

Koncesovaná živnost

Jsou to živnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto živnosti jsou také osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Kromě splnění odborné způsobilosti je podmínkou získání této živnosti (koncese) i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Příkladem jsou provozování pohřební služby, provozování cestovní kanceláře, silniční motorová doprava, taxislužba.
Odbornou způsobilost právnické osoby v minulosti (do 2007) prokazovali přes fyzické osoby, tzv. odpovědné zástupce. Od roku 2007, resp. 2008 se toto zrušilo, tudíž fakticky může shora uvedené podmínky odbornosti splnit jen FO.

 

Konkurs

Konkurs je v českém právu jedním ze způsobů řešení majetkového úpadku, předlužení firmy. Jde o speciální druh soudního řízení, při němž je zpeněžen majetek dlužníka a výtěžek je rozdělen mezi jeho věřitele. Samotný výraz konkurs pochází z latinského concursus creditorum, což znamená sběh věřitelů.
Konkurs je v současné době upraven v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. O prohlášení konkursu rozhoduje insolvenční soud na návrh věřitele nebo i dlužníka. Po prohlášení konkursu se dlužník označuje stále jako dlužník a na jeho právním postavení se v zásadě nic nemění. Prohlášením konkursu však přechází oprávnění nakládat s jeho majetkem na soudem ustanoveného insolvenčního správce(účinky nastávají zveřejněním v insolvenčním rejstříku), který má za úkol jej zpeněžit v dražbě nebo i jiným způsobem a uspokojit tak pohledávky věřitelů, stejně jako náklady konkursu. Majetkovou podstatu tvoří veškerý majetek dlužníka. Konkurs končí zrušením ze strany insolvenčního soudu, pokud však majetek dlužníka, podnikatele, k uspokojení věřitelů nepostačoval, následuje poté jeho zánik výmazem z obchodního rejstříku.

 

Nekoncesovaná živnost/ohlašovací živnosti

Jsou to živnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Tyto živnosti jsou osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Dělí se na:

Jsou to živnosti, pro jejichž získání nepotřebuje podnikatel žádnou odbornou způsobilost. Úprava do roku 2008: tyto živnosti mají název „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Podnikatel si rozsah této živnosti vymezí tím, že si ze seznamu 80 činností vybere ty, které bude provozovat. Příkladem oborů je velkoobchod a maloobchod, "zprostředkování obchodu a služeb", "ubytovací služby" nebofotografické služby.

b) Vázaná živnost

Jsou to živnosti, pro jejichž získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha živnostenského zákona. Příkladem jsou masérské služby, vedení účetnictví, provádění staveb, jejich změn a odstraňování nebo provozování autoškoly.

c) Řemeslná živnost

Jsou to živnosti, pro jejichž získání a provozování je podmínkou výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru, nebo šestiletá praxe v oboru. Odborná způsobilost může být v případě výučního listu a maturity nahrazena jednoroční praxi v oboru. Příkladem budiž řeznictví, zednictví, klempířství a oprava karosérií, hostinská činnost, montáž, opravy či revize a zkoušky elektrických zařízení.

 

Notář

Notář je fyzická osoba s právnickým vzděláním pověřená státem k sepisování veřejných listin, přijímání úschov a některým dalším činnostem, z nichž významná je zejména činnost notáře jakosoudního komisaře (v České republice a některých dalších státech zejména střední Evropy).
Notáři nepůsobí jen jako tzv. soudní komisaři v dědickém řízení, ale také sepisují notářské zápisy (o právních úkonech, o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob, o tom, že je někdo naživu, o jiných skutkových dějích a stavu věcí, nebo o prohlášení), provádějí vidimaci a legalizaci, osvědčují, že byla předložena listina a kdy se tak stalo, provádějí protestaci směnek a jiných listin, které je třeba předložit k uplatnění práva, vydávají výpisy z katastru nemovitostí, zobchodního rejstříku a z rejstříku trestů, osvědčují provedení úkonů a splnění formalit ve vztahu k evropským společnostem a evropským družstevním společnostem, osvědčují splnění podmínek přeshraniční fúze pro účely zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku a přijímají listiny a peníze do úschovy. Dále notáři mohou poskytovat právní porady, zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a se správními úřady, ve správním řízení a s určitými výjimkami také v občanském soudním řízení nebo sepisovat listiny.

 

Notářský zápis

Notářský zápis (v minulosti se také používalo označení notářský spis) je listina sepsaná notářem, která má při splnění zákonem stanovených náležitostí charakter veřejné listiny. Některé druhy právních úkonů musejí být povinně učiněny ve formě notářského zápisu. Veřejnou listinou jsou i stejnopisy notářského zápisu a výpisy z notářského zápisu.

 

Obchodní podíl

Obchodní podíl představuje účast společníka v obchodní společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. S výjimkou akciové společnosti může mít každý společník ve společnosti pouze jeden obchodní podíl. Při navýšení vkladu se společníkovi výše jeho podílu zvyšuje, stejně tak se může i snížit.
Jestliže obchodní zákoník nebo zakladatelský dokument společnosti nestanoví jinak, lze jej smlouvu převádět na jiného, je předmětem dědictví a oceňuje se mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl. Při odchodu ze společnosti má dosavadní společník právo na vypořádací podíl, pokud se společnost ruší s likvidací, vzniká právo na podíl na likvidačním zůstatku.


Podíl má kvalitativní a kvantitativní stránku. Kvalitativní stránka podílu je dána souhrnem práv a povinností plynoucích z účasti společníka ve společnosti (zahrnuje např. míru, v níž je možné s podílem disponovat). Kvantitativní stránka podílu zahrnuje:
- výši (velikost) podílu, která určuje rozsah, v němž společník vykonává svoje práva a je povinen plnit svoje povinnosti společníka (např. hlasovací právo);
- hodnotu podílu, která se mění podle výsledků hospodaření společnosti a je závislá na rozsahu práv a povinností společníka na hodnotě čistého obchodního majetku společnosti. 

 

Obchodní rejstřík (OR)

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Vede ho příslušný rejstříkový soud, kterým je krajský soud. Výjimku tvoří jen Krajský soud v Praze, protože pro podnikatele se sídlem nebo místem podnikání v jeho soudním obvodu vede obchodní rejstřík Městský soud v Praze.

 

Odpovědný zástupce

Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit:

a) podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti;

b) podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího organizační složky podniku umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

Partnerský program

Podíl

Podíl je pojem obchodního práva, který představuje účast společníka v obchodní společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Pro účely obchodního zákoníku se podíl oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak.

 

Pohledávka

Pohledávka je právo jedné osoby (věřitele) na plnění určitého závazku (dluhu) osobou druhou (dlužníkem)

 

Právnická osoba

Právnická osoba je právní pojem, který se vedle pojmu fyzická osoba (člověk) používá pro označení jednoho ze dvou typů právních subjektů. Právnická osoba má právní subjektivitu (způsobilost mít práva a povinnosti), stejně jako způsobilost k právním úkonům, už od okamžiku svého vzniku, a to v plném rozsahu, ledaže je omezena zákonem. Za právnickou osobu ovšem jejím jménem jednají osoby fyzické, tzv. statutární orgány nebo pověření zaměstnanci či členové. K jejímu vzniku je obvykle potřeba písemná smlouva nebo zakladatelská listina a vzniká zásadně dnem zápisu do obchodního nebo jiného rejstříku. Při vzniku je třeba určit její název, který pak požívá zákonné ochrany, a sídlo.


Právnickými osobami pak konkrétně jsou:
• sdružení fyzických nebo právnických osob (korporace),
• účelová sdružení majetku (nadace),
• jednotky územní samosprávy, tedy obce a kraje (veřejnoprávní korporace) a
• jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon obchodní společnosti, školy, instituce atp.).
Právnickou osobou je i stát, pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů. Právnickou osobou naopak není sdružení vzniklé na základě smlouvy o sdružení.

 

Ready-made společnost

Ready-made společnost neboli předzaložená společnost je firma, která je zapsaná v obchodním rejstříku, má název, sídlo, jednatele, identifikační číslo a také plně splacený základní kapitál. Společnost však nevyvíjí žádnou obchodní činnost, je založena pouze za účelem prodeje konečnému zákazníkovi. Ten, kdo předzaloženou společnost koupí, se vyhne zdlouhavému administrativnímu procesu, který zakládání společností provází. Ready-made společnosti jsou někdy také označovány jako skořápky, z anglického názvu shell company.
Předregistrované obchodní společnosti splňují všechny zákonem stanovené podmínky (od určení předmětu podnikání a registraci k dani z příjmu právnických osob po splacení základního kapitálu), nemají žádné závazky a nevyvíjely žádnou obchodní činnost.
Ready-made společností je možné disponovat od okamžiku konání valné hromady společnosti, kdy dojde k odvolání současného jednatele a zvolení nového a k souhlasu s převodem obchodního podílu. Valná hromada se často (není to však pravidlem) koná prostřednictvím notářského zápisu. Zápis změn do obchodního rejstříku pak trvá minimálně 5 pracovních dnů.

 

Rezervní fond

Rezervní fond je fond určený ke krytí ztrát obchodní společnosti. Povinně ho vytváří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Do rezervního fondu se ukládá část čistého zisku (zisk běžného účetního období po zdanění) a další vlastní zdroje obchodní společnosti. Rezervní fond se vytváří při vzniku společnosti nebo při navyšování základního kapitálu. Pokud společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, může soud rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci.


Společnost s ručením omezeným zakládá rezervní fond dle společenské smlouvy. Pokud není ve smlouvě definován, musí ho vytvořit z čistého zisku vykázaného v první řádné roční účetní závěrce. Do rezervního fondu pak odvede nejméně 10 % z čistého zisku. Ne ale více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Každý rok je do rezervního fondu potřeba odvést alespoň 5 % z čistého zisku nebo jinou vyšší částku určenou ve společenské smlouvě či ve stanovách společnosti. Celkové prostředky v rezervním fondu se stále navyšují, dokud nedosáhnou hodnoty minimálně 10 % základního kapitálu. Rezervní fond do této výše lze použít pouze ke krytí ztrát společnosti. O použití rezervního fondu v souladu s obchodním zákoníkem rozhodují jednatelé společnosti či valná hromada.
Vytvoření rezervního fondu u akciové společnosti je obdobné jako u společnosti s ručením omezeným. Minimální výše odvodu do rezervního fondu je však v prvním roce dána hranicí 20 % z čistého zisku společnosti (ne více než 10 % hodnoty základního kapitálu). Ročně se fond doplňuje minimálně o 5 % z čistého zisku nebo o částku určenou společenskou smlouvou či stanovami. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo.

Společenská smlouva

Společenská smlouva je smlouva, jíž zakladatelé zakládají obchodní společnost. V případě jediného zakladatele nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina. Společenská smlouva nemá vliv jen na založení společnosti, ale určuje například i vydání stanov. Je upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Společenská smlouva musí být podepsána všemi zakladateli. U společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti má formu notářského zápisu.

 

Společník

Společník je osoba vlastnící určitý podíl na obchodní společnosti. Podíl je pojem obchodního práva, který představuje účast společníka v obchodní společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Pro účely obchodního zákoníku se podíl oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak. S výjimkou akciové společnosti může mít každý společník ve společnosti pouze jeden obchodní podíl.

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Společnost s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, jedna z forem právnických osob v Česku i jiných zemích. V České republice je nejrozšířenější formou obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným stojí na pomezí mezi kapitálovou a osobní obchodní společností. Pro kapitálovou svědčí povinné vytváření základního kapitálu, většinový princip rozhodování či skutečnost, že každý společník nemusí býtstatutárním orgánem společnosti. Pro osobní pak omezení počtu společníků na 50, částečně pak konstrukce omezeného ručení společníků a omezená převoditelnost obchodních podílů.

 

Správce vkladu

Podle společenské smlouvy musí být pří založení s.r.o. určen správce vkladu. Obykle to býva jeden ze společníků nebo banka (i když není zakladatelem).
Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.


Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti, ledaže jde o peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva zřízeném pro tuto společnost před jejím vznikem. Nevznikne-li společnost, je správce vkladu povinen splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit i s plody a užitky z nich. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně.

Statutární orgán

Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby (sdružení, spolku apod.).
Statutárním orgánem může být jedna osoba (například jednatel společnosti s ručením omezeným, ředitel státního podniku nebo farář katolické farnosti) nebo kolektiv, například představenstvo akciové společnosti či družstva. Bližší podrobnosti, jako je složení, ustanovování, pravomoci a odpovědnost těchto osob, stanoví obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., část II.), občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb. s četnými novelami) a stanovy spolku nebo společnosti

 

Statutární zástupce společnosti

Statutárním zástupce společnosti je osoba pověřená za společnost jednat. (u a.s. představenstvo v čele s jeho předsedou, u s.r.o. se jedná o jednatele).

Valná hromada

Valná hromada je časté označení nejvyššího orgánu obchodní společnosti či jiné právnické osoby korporačního typu, který dělá nejdůležitější rozhodnutí. Schází se v různých intervalech, určených stanovami nebo zakladatelskou listinou. Může ji také svolat statutární orgán (výbor, představenstvo) při důležitých událostech. Právo účastnit se jí mají členové společnosti, resp. akcionáři.
Valnou hromadu v ČR, dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, vytváří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Schází se alespoň jednou za rok.

 

Virtuální sídlo

Virtuální sídlo nebo virtuální kancelář je služba určená podnikatelům. Poskytovatel virtuálního sídla pronajímá zákazníkovi – právnické osobě – adresu za účelem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jakožto zákazníkova sídla. (V případě podnikající fyzické osoby se jedná o adresu místa podnikání zapsanou v živnostenském rejstříku.) Nerozumí se jím fyzické využívání prostor a ve valné většině případů se jedná o společný nájem/podnájem s dalšími nájemci/podnájemci.
Hlavní podstatou služby je poskytnutí souhlasu s umístěním sídla (pro právnické osoby) nebo souhlasu s místem podnikání (u podnikajících fyzických osob), bez něhož soud sídlo/místo podnikání do rejstříku nezapíše, a následné přeposílání korespondence, která klientovi na adresu sídla dorazí.

 

Zakladatelská listina

Zakladatelská listina je právní dokument mající formu notářského zápisu, kterým samostatná osoba zakládá obchodní společnost. Je-li zakladatelů více, pak se společnost zakládá společenskou smlouvou.

 

Základní kapitál

Základní kapitál (dříve základní jmění) tvoří část vlastního kapitálu společnosti a představuje hodnotu vkladů vlastníků společnosti do společnosti. Základní kapitál se tvoří při založení společnosti a během života podniku se většinou nemění.

 

Živnostenský rejstřík (ŽR)

Živnostenský rejstřík je informační systém veřejné správy, který spravuje Živnostenský úřad České republiky. Do živnostenského rejstříku se zapisují údaje související s provozováním živností. Úprava živnostenského rejstříku je obsažena v § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jedná se o veřejný seznam vedený v elektronické podobě.

 

 
Transparetní ceny

Žádné skryté poplatky. Cenu, kterou si zde spočítáte, garantujeme.

 
Krátkodobé smlouvy

Nemusíte se vázat na déle, než potřebujete. Nabízíme i krátkodobé smlouvy.

 
Vyřízení do 1 hodiny

Smlouvu a podklady pro OR vám připravíme do 1 hodiny. Lze vyřešit i korespondenčně.

 
Žádné dosílky

Nemusíte platit a obnovovat dosílky u České pošty. Vaši korespondenci vám přepošleme. 2-3x týdně.