Jakou zvolit nejlepší právní formu pro vaše začínající podnikání? Vyplatí se vám založit společnost, nebo je výhodnější podnikat jako OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná? Obě tyto varianty mají své výhody i svá úskalí. Pojďme si je představit.
Fyzické osoby
Většina obchodníků začíná touto formou podnikání. Fyzickou osobou podnikající neboli osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) se stanete zápisem do živnostenského rejstříku. Založit si živnostenský list je jednoduché a celkem levné. Stačí vám naplánovat si jednu cestu na živnostenský úřad a zaplatit poplatek 1 000 Kč. Na úřadě se rovnou zaregistrujete k platbám na sociální a zdravotní pojištění. Nezapomeňte také na finanční úřad, kde je též nutná registrace k dani příjmů fyzických osob.
Živnostník má povinnost každý měsíc odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění, to je ale vše. Žádné další poplatky ze začátku nejsou potřeba. Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Nevkládáte sice základní kapitál, ale to je vlastně velký risk, protože živnostníci ručí za své závazky celým svým majetkem. Z tohoto důvodu velká část podnikatelů volí podnikání prostřednictvím právnických osob.
Právnické osoby
Nejrozšířenější právnickou osobou v ČR je společnost s ručením omezeným. V minulých letech bylo potřeba složit základní kapitál 200 000 Kč. To už však neplatí. Nyní vám postačí symbolická 1 Kč.
Minimální výše základního kapitálu pro založení akciové společnosti je 2 000 000 Kč. Tuto částku si mohou akcionáři rozdělit mezi sebe. Platí pravidlo, že pokud je majitel společnosti ve vedení firmy sám, měla by mu patřit více než polovina všech akcií. Tato právní forma je v ČR oblíbená, ale díky své finanční náročnosti není tak častá.
Komanditní a veřejné obchodní společnosti mají jednu společnou vlastnost. Zakládá je dva a více lidí, kteří ručí celým svým majetkem. Je to stejné jako u OSVČ s tím rozdílem, že OSVČ se nemohou s nikým oficiálně spojit. Tento druh právních forem se zakládá už jen minoritně.
Odpovědnost statutárních orgánů
Po novelizaci obchodního zákoníku novým zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem došlo k úpravě, resp. rozšíření odpovědnosti statutárních orgánů (jednatelé, představenstvo, statutární ředitel atp.). Faktem však zůstává, že odpovědnost OSVČ má stále diametrálně větší rozsah. Dle § 159 NOZ je člen voleného orgánu (tedy i každý jednatel) povinen svou funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jedná se o tzv. povinnost péče řádného hospodáře. ZOK v § 51 doplňuje, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při svém podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to však neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.
Při posuzování, zda jednatel postupoval v souladu s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba. Účinná právní úprava klade na jednatele poměrně vysoké nároky. Pokud však jednatel vykonává svou funkci v souladu se všemi zákonnými požadavky, účinná právní úprava jej chrání a ručení za závazky SRO se na něj neuplatní. Jednatel společnosti tak odpovídal a odpovídá i nadále pouze za výkon své funkce v souladu s péčí řádného hospodáře, neodpovídá však za výsledky své činnosti. Jedná-li tedy s náležitou péčí, není povinen hradit společnosti škodu, byť v důsledku takového jednání škoda fakticky mohla vzniknout.
Administrativní proces
Pokud se rozhodnete založit si svou společnost, čeká vás několik pochůzek po různých institucích - notář, úřady a banka. Studium potřebných zákonů a zdlouhavá administrativa vás však nemusí odradit. V současné době si stále více obchodníků nechává společnosti zakládat od profesionálů, nebo si kupují již hotové firmy, tzv. ready made společnosti.